Dle WHO zachrání očkování ročně 2-3 miliony životů (1). Patří mezi formy aktivní imunizace tzn. do těla je vám podána látka aktivující a posilující imunitní odpověď. (Pozn. pasivní imunizace je podání protilátek – jako tomu bylo při podávání konvalescentní plazmy pandemii COVIDU-19 nebo antisér – podáváno např. po uštknutí hadem.)

Objevitelem vakcinace se stal Edward Jenner, který si všiml, že dojičky krav, vystavené viru kravských neštovic, nejsou nikdy nakaženy virem varioly (pravých neštovic) (2). V roce 1796 proto očkoval chlapce pomocí skalpelu namočeném v hnisu z puchýřů kravských neštovic. Pro tento proces se vžil název vakcinace z latinského slova vacca (kráva).

Díky moderní vědě mají ale dnešní vakcíny značně odlišné složení a jsou mnohem bezpečnější. Očkovací látka obsahuje účinnou látku, zvanou antigen, který navozuje produkci protilátek v organismu. Podání samotného antigenu by pro stimulaci imunitní odpovědi nestačilo, proto jsou v očkovací látce přítomné také tzv. adjuvans. Ty často fungují jako nosiče, aby nedocházelo k příliš rychlému zničení antigenu imunitou nebo jako látky posilující odpověď proti antigenu.

Vakcíny účinné proti virovým onemocněním jsou v různé podobě. Podle typu účinné látky se dělí na:

• Živé oslabené vakcíny (atenuované) – vakcíny vychází z původního divokého viru, který je opakovaně množen za pro virus méně příznivých podmínek než v hostiteli, čímž dochází k jeho oslabení – atenuaci. Takto oslabený virus dokáže vyvolat imunitní odpověď, aniž by byl schopen se v těle dále množit (3).
  • Vakcíny proti: viru spalniček, příušnic a zarděnek, viru žluté zimnice, viru chřipky, virus dětské obrny (poliovirus), viru Japonské encefalitidy, rotavirům, varicella zoster (plané neštovice, pásový opar)
• Neživé vakcíny (inaktivované) – vakcíny, u kterých byl patogen fyzikálně nebo chemicky inaktivován, jinými slovy „usmrcen“. U těchto vakcín je často nutné přeočkování.
  • Vakcíny proti: viru dětské obrny (poliovirus), virus chřipky, virus Japonské encefalitidy, virus hepatitidy A, virus vztekliny
• Podjednotkové vakcíny – vakcína obsahuje pouze část viru (v podobě podjednotek – funkční část virového proteinu nebo peptidu)  – nejčastěji se jedná o podjednotku proteinu, kterým se virus váže na povrch buňky a infikuje ji. U těchto vakcín je pro udržení dostatečné hladiny protilátek potřebné častější přeočkování.
  • Vakcíny proti: viru chřipky, viru hepatitidy A a B, SARS-CoV-2
• Vakcíny v podobě viru-podobných částic – vakcína je produkována např. v kvasinkách nebo hmyzích buňkách. Do těchto buněk jsou dopraveny geny pro proteiny, které tvoří virový obal. Z buněk jsou pak získávány virové částice, které vypadají jako živý virus, ale neobsahuji jeho genetickou informaci. Takové částice nejsou schopné se po aplikaci množit (3,4).
  • Vakcíny proti: lidským papillomavirům (HPV), virus hepaptitidy A, B a E a viru chřipky
• Vakcíny v podobě virových vektorů: vakcína se skládá z obalu viru (vektoru), který běžně infikuje lidské buňky, ale nezpůsobuje závažná onemocnění (časté jsou adenovirové vektory). Dovnitř virového vektoru je zabalena genetická informace o viru, proti kterému je vakcína cílená.
  • Vakcíny proti: Ebola viru, SARS-CoV-2
• Vakcíny v podobě nukleové kyseliny: Vakcína se typicky skládá z „tukového“ obalu ve kterém je uchována nukleová kyselina kódující gen pro nějaký virový protein – typicky opět povrchový protein umožňující viru dostat se do buňky.
  • Vakcíny proti: SARS-CoV-2

Následující tabulka shrnuje očkovací kalendář v pro občany ČR doplněný o nepovinná očkování proti onemocněním ZPŮSOBENÝM VIRY (5).

Vakcína	VIROVÉ onemocnění (další nevirové onemocnění kurzívou)	Typ vakcíny	Kdy?	Přeočkování
Rotarix, ROTATEQ	rotavirové infekce	atenuovaná	od 6. týdne	2-3 dávky; do max. 24. týdne
Infarix Hexa, Hexacima	dětská obrna, virová hepatitida B, záškrt, tetan, černý kašel a infekce Haemophilus influenzae B	kombinovaná	od 9. týdne	2 posilující dávky 4. měsíc a 11.-13. měsíc
Varivax nebo varilrix	plané neštovice*	atenuovaná	od 9. měsíce – 12 let	doporučeno u dětí, které neměli plané neštovice
Infarix, Boostrix polio nebo Adacel Polio	dětská obrna, záškrt, tetan a černý kašel	kombinovaná	10-11 let	1 dávka (přeočkování po Hexa)
M-M-RvaxPro	spalničky, zarděnky, příušnice	atenuovaná	13-18 měsíců	druhá dávka ve věku 5 let a poté při nedostatečné hladině protilátek v dospělosti
Cervarix, Gardasil nebo Gardasil 9	Infekce lidským papillomavirem (HPV)	viru-podobné částice	11-15 let	není standardizováno (dle CDC imunitní odpověď není oslabena ani po 10 letech od očkování (4)
Encepur nebo FSME-Immun	klíšťová encefalitida	inaktivovaná	od 1 roku	po 3 dávkách každých 5 let
Vaxigrip Tetra	chřipka	subjednotková	od 6 měsíců	1x ročně
Influvac tetra	chřipka	subjednotková	od 6 měsíců	1x ročně
Fluenz Tetra	chřipka	atenuovaná (nosní sprej)	od 2 do 17 let	1x ročně
Verorab	vzteklina	inaktivovaná	pouze při riziku nákazy a u rizikových profesí	není standardizováno
Commirnaty	COVID-19	mRNA (nukleová kyselina)	od 6 měsíců	není standardizováno
SpikeVax	COVID-19	mRNA (nukleová kyselina)	od 12 let	není standardizováno
Nuvaxovid	COVID-19	subjednotková	od 12 let	není standardizováno
JCOVDEN	COVID-19	virový vektor	od 18 let	není standardizováno
Shingrix	pásový opar*	atenuovaná	od 50 let**	není standardizováno
Efluelda	chřipka	inaktivovaná	od 60 let	1x ročně
Arexvi	infekce respiračně syncitiálním virem	subjednotková	od 60 let	není standardizováno
Abrysvo	infekce respiračně syncitiálním virem	subjednotková	těhotné ženy mezi 24.-36.tt a osoby nad 60 let	není standardizováno

Modře očkování povinná v ČR.

* plané neštovice a pásový opar jsou onemocnění způsobené stejným virem – Varicella zoster

** od 18 let pro osoby s rizikem vzniku pásového oparu

Doufám, že vám informace budou k užitku. Pokud máte nějaké dotazy nebo připomínky neváhejte se zeptat v komentářích 😊.

Mějte fajn den!

Lucie

Obrázek upraven z originálu “Types of Influenza Vaccines”, BioRender.com (2024). dostupné na https://app.biorender.com/biorender-templates

1.            Pollard, A.J. et al. (2021). Nat Rev Immunol, 21, 83–100

2.            Vanderslott, S. et al. (2024). Our World in Data,

3.            Moradi Vahdat, M. et al. (2021). Biotechnology Reports, 29, e00605

4.            https://www.cdc.gov/std/hpv/stdfact-hpv-vaccine-young-women.htm

5.            https://www.nzip.cz/clanek/215-ockovaci-kalendar-pro-deti